Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Bratři Mašínové a škola.

Reakce na vypjatou emocionální diskusi o skupině bratří Mašínů

Nedávná debata o skupině bratrů Mašínů byla plná emocí a především také neznalosti.

Dovoluji si zde nabídnout text, který jsem již dříve publikoval na aktualne.cz a nabidnout ho kolgegům k diskusi.

Celé to velké dohadování mělo totiž jednu velkou slabost. Z mála vědomostí se dělají velké závěry a především úsudky. A samozřejmě nevedlo nikam. Abychom mohli konkrétní historickou událost nebo osobnost pochopit, je dobré mít srovnání s podobnými událostmi a osobami nejlépe v téže historické době. Srovnávat činy z doby okupace naší země nacisty s činy z doby po únoru 1948 je totiž zavádějící.

Skupina bratří Mašínů skutečně nebyla jediná, která proti komunistické moci pozvedla zbraň. V mém rodném kraji – okolí Milevska – a v sousedním Sedlčansku v letech 1949 – 1953 působila i jiná odbojová skupina – Černý lev 777, o které tu a tam padla v debatě zmínka.

Nehodlám svým žákům vnucovat svůj pohled na skupinu bratří Mašínů a ani na skupinu Černý lev 777. Chci vést žáky k tomu, aby si na základě faktů o obou odbojových skupinách vytvořili svůj vlastní názor, který dokáží následně obhájit v debatě bez toho, aby svého oponenta považovali přinejmenším za blba.

Záměrně píši o vytvoření názoru a ne o úsudku. K vytvoření úsudku nám totiž bude scházet jedno základní – atmosféra doby, která je jedinečná a nepřenosná. Je celkem snadné z našeho pohledu posuzovat dobu minulou. Jenže my jsme v té době nežili.

Nemám násilí vůbec rád. Necítím se ale na to, abych soudil nebo odsuzoval jiné. Stejně tak po svých žácích bud chtít, aby dokázali vnímat složitost doby, uměli o ní přemýšlet a pečlivě naslouchali pramenům.

Jaké bude tedy srovnání obou skupin, které jsem pro žáky připravil?

Činnost skupiny Černý lev 777:

(oblast působnosti – Sedlčansko, Petrovicko, Milevsko a okolí obce Chyšky, jádro skupiny Černý lev 777 tvořili Jiří Řezáč, Bohumil Šíma a Jaroslav Sirotek, kteří byli za své činy popraveni )
Jaro 1949 – sabotáž schůze v Nechvalicích, na které se mělo zakládat JZD, zkratováním elektrického vedení.
Květen 1949 – zastrašování újezdního tajemníka Stanislava Čiháka, horlivého vykonavatele politiky KSČ, střelbou nad jeho hlavu.
Červen 1949 – snaha získat samopal od Pavla Sejpala. Nejprve mu byl napsán dopis, který vyzýval k vydání zbraně, a poté klepáno na dveře domu. Když dotyčný neotevřel, členové skupiny vystřelili z pistole a odešli.
Noc 2. – 3. července 1949 – bombový útok na okresní sekretariát KSČ v Sedlčanech.
Noc 13. – 14. května 1950 – bombový útok na okresní sekretariát KSČ v Milevsku. Smrtelně zraněn příslušník Sboru národní bezpečnosti strážmistr Josef Skopový. Po jeho smrti podle výpovědi člena skupiny Jaroslava Sirotka bylo od dalších bombových útoků upuštěno, protože se smrti policisty zalekli.
Květen 1952 – vloupání do budovy Místního národního výboru v Obděnicích s cílem získat zbraně. Vloupání přerušili funkcionáři výboru. Bylo po nich pro zastrašení vystřeleno do vzduchu.
Noc 30. dubna – 1. května 1953 – psaní protikomunistických hesel na silnici mezi Petrovicemi a Milevskem: „Poslední komunistický 1. máj“; „Ať žije USA“; „Den odplaty se blíží“; „Víme o všech komunistech“.

KSČ byla zděšena a StB si nevěděla rady. K prozrazení členů skupiny došlo až v červenci roku 1954, a to naprostou náhodou. Jeden z kamarádů Bohumila Šímy, který o aktivitách skupiny věděl, se pochlubil před svojí milou o tom, co ví. Jeho milá ale byla písařkou okresního oddělení ministerstva vnitra v Milevsku ….

Tresty byly kruté: Jiří Řezáč, Bohumil Šíma, Jaroslav Sirotek – trest smrti. Josef Novák, Jiří Dolista – trest doživotního vězení. Ladislav Šimek – 22 let vězení, Karel Kothera – 21 let vězení …..následuje řada dalších vysokých trestů pro ty, kteří pomáhali. Rodiny odsouzených čekala tvrdá šikana a celoživotní problémy.

(Podrobněji

http://www.ustrcr.cz/data/pdf/publikace/lev777-text.pdf 

http://www.moderni-dejiny.cz/clanek-cerny-lev-777-1949-1953-774/ )

Činnost skupiny bratří Mašínů:
13. září 1951 – v Chlumci nad Cidlinou zabit příslušník SNB Oldřich Kašík (věřící člověk přezdívaný „Kudrnatý Ježíšek“, který sám byl sledován komunistickými bezpečnostními složkami pro nespolehlivost) při přepadení stanice SNB za účelem získání zbraní. Při této akci bylo uneseno taxi, jehož řidič byl svázán v lese a uspán chloroformem.
28. září 1951- v Čelákovicích podřezán po podání chloroformu svázaný příslušník SNB strážmistr Jaroslav Honzátko při přepadení stanice SNB za účelem získání zbraní. Při této akci byla vylákána sanitka první pomoci k fingované nehodě, zdravotníci svázáni v lese a uspáni chloroformem.
2. srpen 1952 – mezi Čáslaví a Hedvikovem byl zastřelen svou zbraní pokladník Kovolisu Josef Rošický při přepadení vozu vezoucího výplaty pro zaměstnance do Hedvikova. Peníze byly použity k osobní spotřebě členů skupiny.
14. srpen 1953 – důl Magda u Kutné Hory – krádež výbušnin. Nikdy nebyly použity.
7. září 1953 – na Olomoucku u Mořic po zapálení 11 stohů byl těžce zraněn místní rodák, člen požární hlídky, dobrovolný hasič a zároveň příslušník Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti Jan Lecián, který se pokusil Mašíny zadržet.
1953 – útěk z Československa do západního Berlína přes NDR. Na území NDR byla jejich skupina pronásledována příslušníky bezpečnostních sil. Přitom byli skupinou zastřeleni němečtí komisaři H. Grumini a M. Lehman a posléze policisté H. Hoffmann a H. Sunckel. Skupina se také pokusila získat automobil tak, že přepadla lékaře jedoucího k pacientovi.

Zbyněk Janata a Václav Švéda byli zatčeni a vydáni do Československa k potrestání trestem smrti. Bratři Mašínové a M. Paumer do Berlína úspěšně došli a odtud odcestovali do USA. Několik let sloužili v americké armádě v naději, že budou bojovat proti komunistické armádě. Nakonec americkou armádu opustili, začali podnikat a na dalším protikomunistickém odboji se nepodíleli.

To je řeč faktů, které budeme se žáky studovat a na jejichž základě si žáci budou tvořit svůj názor. Budeme si muset také položit otázku, zda je možné vykoupit svobodu jednoho vraždou druhého. Budeme zkoumat nejen osudy bratrů Mašínů a členů skupiny Černý Lev 777, ale i pocity pozůstalých po zavražděných. Budeme se ptát, proč jedni jsou neustále navrhováni na státní vyznamenání a na druhé se úplně zapomnělo. Bude to hledání a ptaní těžké, ale nutné. Poznávání dějin není jen přednášení názorů, ale i kladení otázek.

Po pročtení debaty o bratrech Mašínech mám ale ještě jeden cíl. Spolu se žáky se musíme naučit oddělovat věcnou debatu o historii od využívání, někdy spíše zneužívání, historie k politickým a ideologickým hrátkám některých veřejně činných osobností.

 


    hodnotili 3 uživatelé

Jeden komentář k příspěvku

  1. avatar

    Perfektní! Myslím, že tohle je lepší než všechny vypjaté diskuse, kde se ohání emocemi a ne fakty.

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.