Postaveno na hlavu

I dobrý reformí úmysl se někdy může „zvrtnout“….

Asi to znáte. Myslíte něco strašně dobře, pokusíte se to provést a on se z toho vyklube problém, případně problémy. Tento text je popisem jedné takové snahy o „dobrou věc“ a nechtěných důsledcích.

Šli jsme nedávno s kolegou učitelem v Praze parkem. Trochu chladno, ale jinak klid a pohoda. Před námi šla maminka s dcerou, která mohla chodit tak do 6. třídy. Míjely se s nějakou další paní. Maminka pozdravila, druhá dáma pozdrav opětovala, dcera mlčela.

A pak to začalo.

Maminčina tvář nabrala výrazně zlostných rysů a na dceru se snesla sprška ostrých slov: „To neumíš pozdravit!! To se musíš ukazovat  jako nevychovanec!! To Vás ve škole neučí slušnému chování??!! Co Vás tam vlastně učí??!!“

Tuhle poslední větu začínám slyšet podezřele často. Chtěl jsem tedy bez komentáře jít dál. Kolega ale zareagoval zcela jinak.

Přišel k dcerce a zeptal se jí, zdalipak zná Pythagorovu větu a co jí říkají  Keplerovy zákony. Dcerka jen vyvalila oči a neřekla vůbec nic. Kolega se proto otočil k matce a spustil na ni: „Maminko, ta Vaše holka nic nezná. Copak jí to doma vůbec neučíte. Copak nemáte čas na matematiku a fyziku. No, to jsou dneska rodiče!!!!“

Maminka zůstala stát jako solný sloup, kolega se slušně s oběma rozloučil a odkráčel zpět ke mně. Když spatřil můj údiv, pravil dost nahlas, aby to maminka slyšela: „No promiň, no. Nemám čas na učivo, když dávám žákům lekce slušného chování místo rodičů.“

Pak jsme pokračovali dál v cestě.

Inu, asi to autoři školského zákona 561/2004 mysleli dobře, když do prvních odstavců vkládali: Vzdělávání poskytované podle tohoto zákona je veřejnou službou. Jenže ten pojem služba si začali  mnozí vysvětlovat po svém. A často pouze k obrazu svému.

Následné mediální vysvětlování reformy formou: Konec biflování, škola službou atd. vyvolalo jistý dojem, že škola je tu prostě proto, aby vzdělávala, vychovávala, napravovala atd. Ostatní, včetně rodičů, se na školu mohou klidně spolehnout. Ona to zvládne, vždyť je ze zákona službou.

Někdy mám proto dojem, že se nám některé věci jaksi  otočily hlavou dolů. Co si o tom myslíte?