Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Síla napodobování

Napodobování je typ učení, který vede k efektivním výsledkům.

Připravil jsem pro žáky 4. třídy samostatnou skupinovou práci a provedl jsem motivační úvod. Žáci byli natřeseni na práci a okamžitě se do ní dali. Usedl jsem tedy klidně za svůj stůl a začal opravovat sešity.

Za chvíli byl ale ve třídě šum a žáci ztráceli o práci zájem nebo už nepracovali. Odložil jsem tedy sešity a začal procházet mezi skupinkami. S každou skupinkou jsem pohovořil, probral jsem jejich práci, upozornil na možné chyby…. a najednou zase všichni pracovali jako o závod. Spokojeně jsem se vrátil k opravování sešitů. Ale za chvíli zase byl ve třídě hluk a práce upadala.

Samozřejmě. Žáci totiž věnovali pozornost nejen zadané práci, ale i mému počínání. Dobře si uvědomili, že jejich práci vlastně nevěnuji pozornost a dělám něco jiného. Dospěli tedy podvědomě k závěru, že to, co mají dělat oni není tak důležité, protože to učitele nezajímá a dělá něco jiného, tedy asi důležitějšího. Opakovaným pokusem o několik týdnů později jsem si to opět, tentokrát vědomě, ověřil.

Od té doby i při samostatné práci žáků nebo skupinové práci nedělám nic jiného a plně věnuji své nasazení danému tématu, byť jen jako odborný konzultant, který sedí na svém místě a je plně k dispozici dát radu. Častěji jsem ale mezi žáky a aktivně pozoruji, konzultuji, diskutuji atd. Sešity počkají na odpoledne.

Je pochopitelně dobré znát širokou paletu učebních strategií, postupů a technik. Je k dobru věci mít v zásobě různé druhy cvičení, pracovních listů atd. Nicméně hlavní učební pomůckou svého druhu však zůstává učitel sám. Jeho přístup k výuce, jeho chování a jednání je to, co nejvíce žáci pozorují a co nejvíce napodobují. Je pochopitelně důležité, co učitel umí, ale ještě důležitější je to, jak se sám chová a co dělá. To si žáci vštípí především.

Musím se přiznat, že toho cíleně využívám jako motivaci žáků k učení. Když odjíždím na školení, schválně žákům říkám, proč a kam jedu. „Učitel se totiž také musí stále dál učit,“ zdůrazňuji. Často a rád vyprávím, co jsem četl za knihu a knihy do školy také nosím atd. Když žáci tvoří vlastní text, rád tvořím s nimi, takže tvoříme a pak porovnáváme.

Na jedné nedávné historické konferenci si stěžoval jeden z přítomných učitelů, že znalosti žáků upadají, protože nečtou. Souhlasil jsem, ale zároveň jsem položil otázku, zda především čtou jejich učitelé. Stále žákům jenom opakovat, že je důležité číst, nevede nikam. Čtoucí žáky vychová jen učitel, který sám čte. Věcně diskutovat naučí žáky jen učitel, který sám věcně diskutuje.

Pedagogická teorie je výborná a užitečná věc. Stále však platí to, co vědí i národy, které školy nemají – dítě se učí především napodobováním.


    nikdo zatím nehodnotil

2 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Podobnou situaci jsem zažila před týdnem. Zadala jsem poměrně náročnou práci šesťákům. Na její splnění měli málo času. Aniž bych si to uvědomila, dělala jsem přesně to stejné - chodila mezi nimi, promlouvala s nimi, radila v případě, že požádali o radu. A šest skupin ze sedmi práci zvládlo na poměrně slušné úrovni. Vůbec mi nedošlo, že si nemohu sednout a dělat si svou práci, když žáci mají pracovat.

  2. avatar

    Někteří psychologové popisují tento jev tak, že se vlastně spojí síly a snažení mnoha lidí v jedno a tím si vzájemně pomáhají a doplňují se. Takže i ten, kdo je slabý je posilován a ten, kdo je silný dostává další impulsy, aby pokročil dál. Takový všelí úl :)

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.